Poezie

       Od dětství jsem byla psavec. Nejprve to byly prázdninové deníky a později deníky o mých dětech. Také k poezii jsem měla vždycky blízko. Básničky jsem v mládí četla, recitovala a psala. Zásadní pro mne bylo setkání s profesorem češtiny Karlem Nygrýnem v době studií na konzervatoři. Naučil mě milovat literaturu a hledat si tu dobrou. Říká se, že když se člověk dotkne dna, otevírá se v něm netušené. Tak nějak ke mně přišla potřeba psát, bylo to v roce 2006 po životním zlomu. Nejprve to byly básničky, od roku 2009 deníky, kde jsem zachycovala nejen zážitky a události, ale hlavně to, co se mi honilo hlavou, o čem jsem přemýšlela, svoje pocity, úvahy a zamyšlení.
       Sbírka „Na dně je okno do nebe“ zachycuje jednu důležitou etapu mého života. Byl to čas bolestných ztrát, čas hledání vnitřní svobody. Verše vznikaly v průběhu osmi let. Dlouho ve mě dřímala myšlenka udělat si radost a vydat je knižně. Všechno však má svůj čas. Setkání s kamarádkou výtvarnicí Miladou Lundákovou byl jeden z krůčků k naplnění tohoto snu. Naše setkání nad knihou nebylo náhodné. Spojuje nás společné vidění světa a podobný životní osud. Proto to vzájemné vyladění. Její obrázky tuží citlivě doplňují verše. Předmluvu napsal básník Jiří Žáček, který se později stal kmotrem sbírky. Knihu jsem věnovala mé mamince. Na vlastní realizaci má největší zásluhu můj přítel Petr Pazdera, který byl hnacím motorem a postaral se o technické zázemí. A tak díky báječným lidem, které kolem sebe mám, se mi podařilo splnit si svůj sen. Níže můžete nahlédnout a začíst se do mé první básnické sbírky NA DNĚ JE OKNO DO NEBE, která se skládá ze šesti kapitol a celkem jí tvoří 100 básní a 22 ilustrovaných obrázků. V jednotlivých kapitolách, které si můžete otevřít dole pod obsahem, jsou vždy dvoustránky sbírky. Na spodní části této stránky najdete galerii obrázkové vešování.