Obrázky mají své příběhy

Když jedna má známá (psycholožka) listovala mými obrázky, řekla: "Hezky se mi v nich čte". Nechápala jsem. Obrázky se nečtou, na obrázky se dívá. Vysvětlila mi, že v některých se dají číst příběhy. A ty mé mezi ně patří. Mrzelo mě, že já v nich číst neumím. Ona mě však ujistila, že se to naučím, když budu chtít. Všechno chce svůj čas. A tak jsem čekala a čekala a nedělo se nic. Až jednou... Kamarádka mi vyprávěla svůj velmi silný životní příběh. Přiznám se, že jsem byla hodně otřesená, čím může člověk projít. Přitom navenek se jeho trápení neprojeví, ba naopak, na své okolí působí velmi pozitivně. Krátce poté jsem vzala pastelky a kreslila. Když byl obrázek hotov, byla jsem překvapená. Obrázek jsem uměla "přečíst". A co víc, svůj příběh v něm našla i má kamarádka. Objevila v něm ještě více symbolů než já. A tak jsem poznala, že obrázky mají své příběhy.