Mořská reminiscence

Po návratu z Korfu se mi vždycky nějaký čas stýská. Po hladivém moři, orchestru cikád, sladkém nicnedělání... Nevím, proč mě tak moře přitahuje. Možná proto, že jsme převážně z vody, možná proto, že z vody pocházíme, možná proto, že má hlas moře blahodárný vliv na lidskou psychiku. Moře vlastně houpá a to houpání nás vrací na začátek. Do dětství, když nás houpali v kolébce nebo v náruči. Vrací nás tedy do času, kdy nám nic nechybělo, kdy nám bylo dobře. Už vím, proč miluju moře. Už vím, proč kreslím obrázky, připomínajícím embryo, plod v děloze, počátek života... Protože toužím po klidu a bezpečí.