"Správně vidíme jen srdcem, co je důležité, je očím neviditelné"

Citát Antoine de Saint-Exupéryho mě provází celým životem, nechť je vám průvodcem na webových stránkách Mea Rei.

A je pokřtěno

Jsme s Petrem velice plodný pár. Během tří let už třetí křtiny. Dítka jsou to povedená, dělají nám radost, a i křtiny byly povedené. Musely být. Protože pokud se na nich sejdou lidičkové stejně vyladění, pak vše plyne na vlně radosti a pohody. Autorské čtení z novorozené knížky Jak jsem se nestala úřednicí se hezky střídalo s autorskými písněmi Mea Rei a Pavla Kratochvíla. Jako bychom na šňůrku navlékali pestrobarevné korálky a ten pomyslný uzlík byla sprška pramenité vody ze studánky Tří svatých z Kamenice, která pokřtila novou knihu. Za kmotry jsem původně chtěla výlučně muže-Jiřího Žáčka, Mirka Kučabu, Radka Starého a mého Petra, ale Jiří onemocněl, a tak se nám k té kolébce vloudila jedna krásná žena ze zahraničí. Dáška Vývleková ze Slovenska. Ono trochu té ženské energie neuškodí. Doušky do vínku dostala knížka krásné od všech kmotrů a věřím, že se jí půjde do světa zvesela a s lehkostí.

Dárkem pro mě byly čtyři zbrusu nové písně. Pavel si vybral další texty z mé sbírky Na dně je okno do nebe. Sice trochu žbrblal nad mým nepravidelným rytmem, který mu udělal nejednu vrásku na čele, ale nakonec se s rýmy nerýmy hezky pobratřil a písně jdou opět rovnou cestou do srdeční krajiny.

Děkuju všem, kteří toto odpoledne udělali odpolednem svátečním. Radkovi za originální průvodcování odpolednem, Mírovi a Petrovi za čtení z mé knihy, Duu Piacere a oběma Terezkám za hudební doprovod, Regí a Natálce za fotodokumentaci a videozáznam a muzeu Mimoň za poskytnutí zázemí. Děkuji všem, kteří přišli, aby doprovodili knížku do světa i v tom krásném počasí, které vybízelo k výletu do přírody.

Myslím, že v této době potřebujeme studánky s čerstvou vodou a oázy, kde se člověk občerství a nadechne. Autorské čtení a křest knížky Jak jsem se nestala úřednicí vrchovatě toto naplňuje. Ještě dlouho budeme čerpat energii, radost a inspiraci z této živé studánky.

         A PAK ŽE NEBUDU SLAVNÁ!!!

Je tu Omeletka Haliny Pawlovské usmažená na bambuckém másle. Takového labužnického zážitku se mi dostalo.

Byla to radost poslechnout si svou vlastní povídku "Není máslo jako máslo" v podání paní Haliny. Stejný zážitek si můžete dopřát i vy, kteří máte rádi moje povídky ze života, od šesté minuty se začíná péct moje omeletka tohoto pořadu.

Kliknutím na obrázek spustíte stránky...

Přeji příjemný poslech 

Mea Re

Namydlená

 
 
Podruhé peču Omeletky s Halinou Pawlowskou. Tentokrát hříšné. V povídce "Namydlená" se, jak jinak, zasmějete cizímu neštěstí. 
 
Přesněji mému neštěstí. Užijte si příjemný poslech od 10:15 minuty.
 
Stránky spustíte kliknutím na obrázek...

Milí přátelé, kamarádi, držeči palců, podporovatelé, popošťuchovači, fanditelé,

myslíte, že se dá knižně vydat vlastní terapie? Já se o to pokusila a ono to vyšlo. Člověk je sám sobě nejlepším léčitelem. Stačí jen pozorně naslouchat a objevit tu pravou medicínu pro svou duši. Terapie kresbou, terapie psaním. Dva rytíři, kteří mi stáli po boku v období „u dna“. A tak je na světě knížka portrétů „Jak jsem se nestala úřednicí“. Fejetony kořeněné sarkasmem, ironií, humorem a nadhledem, tedy vším, čeho se mi v prožívané realitě nedostávalo. A kresba, která příběhy doprovází? U té není žádný plán, žádná představa. Je tu jen intuice, která mi vedla ruku. Vnější svět přestal existovat, byly pouze barvy, tvary, klid a harmonie. A právě v tuto chvíli se nastartoval léčivý proces. Je to zaručený recept. Věřte mi, mám vyzkoušeno.

Jsem žačkou Žáčka, nečekejte tedy tlustý román, ale knížku do kapsy, kde se nechodí kolem horké kaše, ale trefuje se do černého.

Myslím, že nejlépe mou knihu představí Jiří Žáček a Miroslav Kučaba, moji blízcí přátelé literáti, kteří dobrou literu rádi. Oba se při čtení bavili, věřím, že se budete bavit také.

Za nezměrnou trpělivost a pomoc při přípravě k vydání děkuji mému Petrovi, je to už naše čtvrté literární dítko a máme z něj velkou radost.

Pokud jste úředníci a chtěli byste mít mou knížku ve své knihovně, napište si o ni. Vydala jsem ji vlastním nákladem 100 kusů a k mání je pouze u mě. A pokud nejste úředníci a přesto byste ji chtěli mít, napište mi také, nejlépe do sz, ráda vám knížku pošlu. 

Hlavička od Žáčka (Jiřího)

Než být úřednicí ve Vysoké Lhotě, radši žij a hraj a zpívej o životě, radši maluj a piš básně v každé roční době a buď věrná životu a sobě. Takovou tě mají rádi tvoji kamarádi, mezi něž se počítá i Jiří Žáček.

Zrcadlení

Lidé se většinou definují tím, co jsou, jací jsou, co chtějí, kam patří. Regina se v této knize naopak definuje tím, čím být nemůže, nechce, nebude. Sama na sebe se dívá s pobaveným úsměvem, pochechtává se nad pokusem, který se ukázal být omylem. Jak jinak, když její parketa není ve vyplňování formulářů, třídění dokladů, podávání hlášení, nýbrž v činorodosti výtvarné, hudební, literární. Její povaha není úřednicky suchopárná, nýbrž barevná, kreativní, svobodná jako její intuitivní kresby. Slepá ulička je tvořena charakteristikami lidiček, které na cestě sebepoznání potkala – jsou to důkladné, precizní portréty: lichotivé, méně lichotivé, nelichotivé. Každému, co si zaslouží. Regina je skvělá dušezpytná pozorovatelka a zábavná s(e)pisovatelka. Pozor! Má nás všechny prokouknuté! Miroslav Kučaba

2022

Příklady táhnou

Při cestě na pláž jsem si na parkovišti všimla silně zaprášeného vozu. Na zadní sklo mu někdo do prachu nakreslil srdíčko. Inspirovalo mě to a zaopičila jsem. Teď měl majitel auta s nechtěnou...
Celý článek

Vodní šlapka

Nikdy jsem neběhala, neběhám a běhat nebudu. Běh mi nedělá dobře na záda. U moře jsem však vynalezla nový druh běhu, který mi dobře dělá. Běhám ve vodě. Žádné otřesy a pokud se zapotíte, hned se...
Celý článek

Večery na Thassosu

Na řeckých ostrovech vnímám slunce jinak než v běhu roku. Je ve mně víc zpřítomněno. Na Thassosu si ráno se sluníčkem jen tak na rychlovku mávneme z balkónu a rande pak máme na pláži, kde mě...
Celý článek

Thassoské mňamkování

Nejsem žádný velký gurmán. Vlastně nejsem žádný gurmán. Vařím jen abych se najedla bez nároku na labužnický zážitek. Jako vegetariánka do restaurací chodím zřídkakdy, jelikož většinou na mě...
Celý článek

Thassoská rána

Thassoská rána jsou nejkrásnější z celého dne. Jsou křehká a dychtivá zároveň. Vcházím do nich po špičkách, opatrně a tiše, abych tu krásu nevyplašila a neutekla mi jako zajíc. Ranní vůně jsou...
Celý článek

Thassos

Pokud by se mě někdo zeptal, zda stojí za to ostrov Thassos navštívit, bez váhání řeknu: „Ano, rozhodně ano. Je to jeden z nejkrásnějších ostrovů Řecka, které jsem kdy viděla.“ Málokdy jsem si...
Celý článek

Táta a syn

Pokud zavítám na neznámý ostrov, ráda hledám nedotčená místa, kam nedolehne hudba z pláže, vůně opalovacích krémů a řev motorových člunů. Místa tichá a divoká, což jedno druhé nevylučuje. I tady na...
Celý článek

Summer time

Den dýchal jako rozžhavená pec. I když jsme tělu dopřávaly dostatečné mořské chlazení, přece jen jsem po večeři cítila, že Hajany budou pro vysluníčkovanou schránku mého těla ta nejlepší volba. Regí...
Celý článek

Stříbrňáky se zlaťáky

Slunce ráno do moře hodí tisíce stříbrňáků. Proplouvám vlnami a snažím se jich pochytat a nahamounit co nejvíc. Večer je ještě štědřejší a vysype měšec se zlaťáky. Takové jmění. Slastně nořím své...
Celý článek

Sluneční alergie

Pokud se vám nechce číst krapet delší tragikomický příběh z mého mořského života, skočte aspoň na konec, který se mi povedl a jsem na své verše pyšná. A je to tady. Mám sluneční alergii. Je to má...
Celý článek

Seeseller

Nevím, jaký zákon to je, ale když plavu, vlny mi přihrávají myšlenky, glosy, vtipné obraty, slovní spojení, originální pointy, které mě samotnou překvapují, kde se to v mé hlavě narodilo a říkám...
Celý článek

Řecké ostrovy všemi smysly

Řecké ostrovy hltám všemi smysly. Všechny mají pohotovost, ale vždycky je některý z nich osloven více. Milované Korfu zaměstnává chuťové buňky. Při množství zkonzumovaných fíků a opuncií by...
Celý článek

Ostrovní flóra a fauna

Sedm dní jsem chodila kolem poupat kaktusů a čekala, až vykvetou. Den osmý s prvními ranními paprsky se mi dostalo odměny za trpělivost. Byla to nádhera plná nenasytných včel. I ony se dočkaly....
Celý článek

Mořská poletucha zvaná dron

Za poslední roky se řecká obloha krapítko proměnila. Rackové sice stále hrají prim, ale čím dál častěji můžete zahlédnout kovovou bzučivou poletuchu zvanou dron. Zdá se, že elektronika proniká do...
Celý článek

Minisukně

V kufru, který si balím k moři, nemůže chybět má modrá batikovaná zavinovací minisukně. Je to stařenka, která se mnou lítá bezmála dvacet let. Dostala jsem ji od svého bývalého manžela na jedné z...
Celý článek
TOPlist