"Správně vidíme jen srdcem, co je důležité, je očím neviditelné"

Citát Antoine de Saint-Exupéryho mě provází celým životem, nechť je vám průvodcem na webových stránkách Mea Rei.

         A PAK ŽE NEBUDU SLAVNÁ!!!

Je tu Omeletka Haliny Pawlovské usmažená na bambuckém másle. Takového labužnického zážitku se mi dostalo.

Byla to radost poslechnout si svou vlastní povídku "Není máslo jako máslo" v podání paní Haliny. Stejný zážitek si můžete dopřát i vy, kteří máte rádi moje povídky ze života, od šesté minuty se začíná péct moje omeletka tohoto pořadu.

Kliknutím na obrázek spustíte stránky...

Přeji příjemný poslech 

Mea Re

Milí přátelé, kamarádi, držeči palců, podporovatelé, popošťuchovači, fanditelé,

myslíte, že se dá knižně vydat vlastní terapie? Já se o to pokusila a ono to vyšlo. Člověk je sám sobě nejlepším léčitelem. Stačí jen pozorně naslouchat a objevit tu pravou medicínu pro svou duši. Terapie kresbou, terapie psaním. Dva rytíři, kteří mi stáli po boku v období „u dna“. A tak je na světě knížka portrétů „Jak jsem se nestala úřednicí“. Fejetony kořeněné sarkasmem, ironií, humorem a nadhledem, tedy vším, čeho se mi v prožívané realitě nedostávalo. A kresba, která příběhy doprovází? U té není žádný plán, žádná představa. Je tu jen intuice, která mi vedla ruku. Vnější svět přestal existovat, byly pouze barvy, tvary, klid a harmonie. A právě v tuto chvíli se nastartoval léčivý proces. Je to zaručený recept. Věřte mi, mám vyzkoušeno.

Jsem žačkou Žáčka, nečekejte tedy tlustý román, ale knížku do kapsy, kde se nechodí kolem horké kaše, ale trefuje se do černého.

Myslím, že nejlépe mou knihu představí Jiří Žáček a Miroslav Kučaba, moji blízcí přátelé literáti, kteří dobrou literu rádi. Oba se při čtení bavili, věřím, že se budete bavit také.

Za nezměrnou trpělivost a pomoc při přípravě k vydání děkuji mému Petrovi, je to už naše čtvrté literární dítko a máme z něj velkou radost.

Pokud jste úředníci a chtěli byste mít mou knížku ve své knihovně, napište si o ni. Vydala jsem ji vlastním nákladem 100 kusů a k mání je pouze u mě. A pokud nejste úředníci a přesto byste ji chtěli mít, napište mi také, nejlépe do sz, ráda vám knížku pošlu. 

Hlavička od Žáčka (Jiřího)

Než být úřednicí ve Vysoké Lhotě, radši žij a hraj a zpívej o životě, radši maluj a piš básně v každé roční době a buď věrná životu a sobě. Takovou tě mají rádi tvoji kamarádi, mezi něž se počítá i Jiří Žáček.

Zrcadlení

Lidé se většinou definují tím, co jsou, jací jsou, co chtějí, kam patří. Regina se v této knize naopak definuje tím, čím být nemůže, nechce, nebude. Sama na sebe se dívá s pobaveným úsměvem, pochechtává se nad pokusem, který se ukázal být omylem. Jak jinak, když její parketa není ve vyplňování formulářů, třídění dokladů, podávání hlášení, nýbrž v činorodosti výtvarné, hudební, literární. Její povaha není úřednicky suchopárná, nýbrž barevná, kreativní, svobodná jako její intuitivní kresby. Slepá ulička je tvořena charakteristikami lidiček, které na cestě sebepoznání potkala – jsou to důkladné, precizní portréty: lichotivé, méně lichotivé, nelichotivé. Každému, co si zaslouží. Regina je skvělá dušezpytná pozorovatelka a zábavná s(e)pisovatelka. Pozor! Má nás všechny prokouknuté! Miroslav Kučaba

2021

Klára, Klárka, moudrá holka

Podíváte-li se pozorně Kláře nad hlavu, uvidíte tenké světlo tří svatozáří. Ano. Takové milosti se vám dostane, pracujete-li deset let na úřadě. Žádné finanční odměny, chvála, či jiné formy světského uznání. To je pomíjivé. Pěkně svatozář a hned trojnásobnou. Klárka je veskrze praktická žena. Myslí...
Celý článek

Světla, Světlanka, Světluše Plamínková

Světla je prolezlá dobrem skrz naskrz. Řekla bych, že je jím pěkně prošpikovaná jako jsou ptáčky nebo králík. Když tak o tom přemýšlím, říkám si, kdeže se vzalo rčení „dobrák od kosti“. Nezdá se mi, že bychom ho převzali od kanibalů. I když, kdo ví, u nás lidí, je možné všechno. Světla je světlá...
Celý článek

Paní Trnečková, Trněnka, Trnka

Paní Trnečková každé ráno otevře okna spodního patra úřadu, aby vpustila svěží vzduch do zatuhlých prostor. Je to veskrze radostný akt. Trochu mi připomíná učitelku z filmu Slunce, seno, jahody, s tím rozdílem, že Trněnka nezpívá, jen se usmívá. Rituály jsou v životě důležité, řekla bych dokonce...
Celý článek
TOPlist