Naháč Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Na toto moudré prastaré přísloví si člověk vzpomene, až když drží ucho a džbán i s rozlitou vodou leží u jeho nohou. Podezřívám, že když nejvyšší svedl mé a Petího cesty dohromady, dělal experiment, nakolik je možné rozevřít...

Musíme se obtisknout Asi že mám hudební sluch nebo je to jakýsi muzikantský magnetismus či syndrom jednodruhového hejna, zaslechla jsem na snídani u vedlejšího stolu útržek věty: „...hrála přece u prvního pultu…“ jen takový nenápadný žďuchanec mě přiměl ke spontánní reakci: „Jéééé, vy jste...

Moře lásky Sociální sítě jsou drbny, klepny, kecalky, přetvařovačky, pomlouvačky, manipulátorky a někdy i lhářky. Dukát však musíme pro objektivitu otočit a na druhé straně vyzdvihnout inspirátorky, motivátorky, očko potěšitelky, pošťuchovatelky, radostnositelky, máte-li v přátelích ty správné...

Malá Dorotka – velká naděje Svět kolem nás se neustále proměňuje. Je to proces přirozený, nezastavitelný, nutný. Beze změny, bez proměny by život nepulsoval, neposouval se dál. Život je jako řeka, která teče korytem, omývá břehy, hladí kameny na dně, některé posouvá, jiné mine. Je v něm...

Léčivé vibrace Hlas do nás byl vložen boží vůlí jako nástroj. Byla nám ponechána svoboda, jak s ním naložit. Hlas může ublížit, zranit, dokonce zabít. Hlas může povzbudit, konejšit, léčit. U moře jsem svému hlasu nejblíž. Brzičko ráno máme my tři, moře, můj hlas a já usebranou chvilku. Hlas je...

Kyselka Škarohlídová Na každé dovolené se potkáte s Kyselkou Škarohlídovou. Poznáte ji podle toho, že hned po nástupu do transferového autobusu pokukuje jako včela slídilka po nějakém problému, ve kterém by se mohla ponimrat, který by mohla rozpitvat, který by ji nasytil. Naše Kyselka měla...

Jak málo stačí Jak se říká té potvoře, co vám sedne za krk, tváří se jako límec z hranostaje, a přitom má ostré zoubky připravené na vaší krkavici, jen stisknout? Chandra je to. Tak ta mi dělala společnost od samého rána a nevypadala, že by chtěla přebivakovat. Můj stresoměr se tvářil, že...

Dvě pizzy na špici Plavu si a vím jak. S úsměvem a rozkošnicky. A tu co nevidím, vidím přijíždět k naší pláži loďku s lodivodem známé tváře. Děda Christos. Kdybych měla pod nohama pevnou zem, skákala bych radostí metr vysoko. Takto jsem jen zrychlila tempo, aby měl Christos co...

Dál a přitom blíž „Já vím, děti, koledy v říjnu, je to trochu brzo, ale my nejsme žádní klavírní sprintéři, a tak se tím naším couravým tempem k Vánocům hezky pomalu doplouháme. Co vy na to?“ „Paní učitelko, to vůbec není brzo. Buďte v klidu. V Kiku mají vánoční výzdobu už od...

Beda temu kameňu oybinskému Každá správná učitelka před prázdninami stříhá metr a každým dnem, který ji přibližuje k vytouženému volnu stoupá rtuť na radostimetru. Poslední šmik nůžek mi v uších zazněl jako výstřel ze startovní pistole a já se rozeběhla do léta jako rozkvetlá letnička....