16.03.18 ČAROSNĚNÍ - ZÁMEK BUŠTĚHRAD

Snít s otevřenýma očima... před sebou bílou čtvrtku a pastelku v ruce...opustit realitu a zapomenout na čas... schoulit se do sebe a otevřít schránky, o kterých jsem netušila, že existují...jejich obsah vynést na světlo a rozkrývat znamení...S další výstavou putuji do míst, kde mám hodně přátel. A protože většina z nich jsou ženy, mé obrázky v sobě odrážejí ženská témata-mateřství, hledání a uvědomění si ženské energie, žena jako nositelka života, křehkost a vnitřní síla.

Občas se přihodí, že se obyčejný den stane svátkem. Vernisáž výstavy ČAROSNĚNÍ  svátkem byla. Když jsem od Zdeňky Vestfálové dostala nabídku vystavovat na zámku v Buštěhradě, bez váhání jsem řekla ANO. V tomto kraji mám hodně kamarádek z dob, kdy jsme v Jánských Lázních společně pořádali letní dílny pro maminky s dětmi. Děti odrostly, ale přátelství zůstalo. A tak jsem se těšila na putování proti času, na připomínku vzpomínek. Pro výstavu jsem vybrala obrázky z roku 2015 - 2018. Jejich převážná část vznikla na ostrově Korfu. Představila jsem také svou básnickou sbírku NA DNĚ JE OKNO DO NEBE. Vernisáž byla úžasná. Po úvodním slově paní starostky Ing. Arch. Daniely Javorčekové, zazpívala LeMaJa. K mým obrázkům písničky tohoto tria bezvadně ladily. Můj přítel Petr, čistě ženskou energii večera, obohatil o energii mužskou, aby se jazýčky vah zrovnovážily. Recitoval báseň ZNOVUZROZENÍ. Dárků bylo jako o narozeninách. Děvčata připravila dvě sólové písně na mé texty a hudbu Pavla Kratochvíla. Markéta Stehlíková zazpívala ČTVRTÉ PŘÁNÍ. Krásně, houpavě, jako na mořských vlnávh, s něhou, citem a prý trémou, která však nebyla vidět. Jana Fenclová si vybrala BOŽÍ CHRÁM. V jejím zpěvu byl hluboký prožitek zralé ženy. Zimomriavky mi běhaly po zádech. Závěrečná lidovka, překvapení a dárek pro mě a píseň o mně BEDA TEMU KAMEŇU Zuzany Vlčinské, hezky uzavřela ženský kruh a návštěvníci příjemně naladěni muzikou, procházeli mezi obrázky. Někdy v tiché samotě, jindy v družném hovoru. Přicházeli za mnou s otázkami, živě se o intuítivní kresbu zajímali. Byla jsem překvapená, kolik lidí se v tom pošmourném počasí vydalo na výstavu. A byla jsem šťastná, že jsem se tu potkala s přáteli, které jsem roky neviděla. Setkání to bylo dojemné a u srdce se rozlévalo teplo. Nabírala jsem radost plnými doušky. Velký dík všem, kteří s námi prožili báječný večer.